Korále viku

Aj, zde leží úkol ten nedodělaný,
kdys kolébka, nyní studia mého rakev.

Stůj noho; v hostinec se ubírající,
a směru nakročeného směle se vzdej.

Skrz hříšnou svou duši pohlédni ven,
a spatřivše mohutné studovny kmen,
hodnoty pravé zde budovat počni.

I vítej ve spolčenství novém,
kde esej se náhle, píše tak lehce,
že myšlenky samé, kloubí se v čin.

A k plytkosti dávné, již vracet se nechce,
věř odměna přijde, zažene chmury i splín.

Však nenech se zlákati hmotným tu statkem,
neb srdce tvé musí zůstati čisté,
jak líh, jenž jsi doposud pil.